Tajemství tělesné teploty: Co všechno ovlivňuje náš vnitřní termostat?

Co je tělesná teplota?

Naše tělesná teplota je vlastně takový ukazatel toho, kolik tepla naše tělo produkuje a zároveň vydává. Pro správné fungování našeho organismu je důležité, aby zůstala víceméně stálá. O to se stará část mozku, které říkáme hypotalamus - je to takový náš vnitřní termostat.

Zajímavé je, že tělesná teplota se u každého z nás může trochu lišit. Záleží třeba na tom, kolik nám je let, jestli jsme muž nebo žena, jaká je denní doba, jak moc se hýbeme a jak jsme na tom zdravotně. Běžně máme teplotu okolo 36,5 stupňů, ale může být klidně mezi 36,1 a 37,2 stupni Celsia.

Když nám teplota vystoupá nad tuhle hodnotu, mluvíme o horečce - ta často značí, že v těle probíhá nějaká infekce nebo jsme nemocní. Na druhou stranu, když teplota klesne pod 35 stupňů, dostáváme se do stavu hypotermie, což může být docela nebezpečné a měli bychom to řešit.

Normální tělesná teplota

Víte, že naše tělesná teplota se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37,5 stupni Celsia? Je to zajímavé, jak se během dne mění - ráno máme většinou chladnější tělo než večer. Teplota se u každého z nás může trochu lišit, záleží třeba na tom, kolik nám je let, jestli jsme muž nebo žena, a taky na tom, co zrovna děláme. U žen navíc hraje roli i menstruační cyklus.

Když si měříme teplotu, vlastně si hlídáme svoje zdraví. Horečka nám často napovídá, že něco není v pořádku - třeba že bojujeme s infekcí. A když je tělo moc studené? To může být taky problém, třeba známka podchlazení.

Dneska už naštěstí máme šikovné digitální teploměry. Teplotu si můžeme změřit v puse, uchu, podpaží nebo konečníku. Hlavně je potřeba si dobře přečíst návod k teploměru a vybrat si způsob měření, který nám nejvíc vyhovuje.

Faktory ovlivňující teplotu

Teplota našeho těla během dne přirozeně kolísá. Typicky je nejnižší po ránu a k večeru se postupně zvyšuje. Na to, jak teplé naše tělo je, má vliv řada faktorů:

Malé děti a miminka mají teplotu méně stabilní než dospělí. Čím jsme starší, tím hůř naše tělo zvládá udržovat stálou teplotu.

U žen naměříme obvykle o něco vyšší hodnoty než u mužů, což souvisí hlavně s hormonálními změnami během menstruace.

Když cvičíme nebo děláme nějakou fyzickou práci, tělo produkuje více tepla a teplota přirozeně stoupá.

Velkou roli hraje také prostředí kolem nás. V teple se tělo ochlazuje pocením, když je zima, zahřívá se třesem svalů.

I jídlo ovlivňuje naši teplotu - při trávení se tělo mírně zahřívá, protože spotřebovává energii.

Naše emoce, jako třeba stres nebo strach, působí na autonomní nervový systém a můžou měnit tělesnou teplotu.

Při nemoci se teplota často zvyšuje - to je třeba horečka, která pomáhá tělu bojovat s infekcí. Některé nemoci ale můžou způsobit i to, že máme teplotu trvale nižší.

Každý jsme jiný a tyto vlivy se u každého projevují trochu odlišně.

Měření tělesné teploty

Sledování tělesné teploty patří k základům péče o naše zdraví a může nám prozradit, jestli je všechno v pořádku, nebo se v těle něco děje. Tělesná teplota se u zdravého člověka drží mezi 36,5 °C a 37,5 °C. Když naměříme hodnoty mimo toto rozmezí, může to být známka zdravotních potíží - od obyčejné rýmy až po vážnější nemoci. K měření tělesné teploty máme na výběr několik druhů teploměrů. Můžeme sáhnout po klasickém rtuťovém, moderním digitálním nebo bezdotykovém infračerveném. Každý z nich má něco do sebe, ale taky své mouchy. Rtuťové teploměry sice měří nejpřesněji, ale musíme s nimi zacházet opatrně kvůli jedovaté rtuti. Digitální teploměry jsou bezpečnější a jednodušší na použití, jenže jejich přesnost se může lišit podle toho, jakou značku a model vybereme. Infračervené teploměry jsou super v tom, že nemusíme být v kontaktu s kůží - což ocení hlavně rodiče malých dětí. Problém je, že na jejich měření může mít vliv třeba teplota v místnosti. Ať už si vyberete jakýkoliv teploměr, je fakt důležité řídit se návodem a měřit na správném místě, jinak můžete dostat zkreslené výsledky.

Teplota lidského těla, ten fascinující tanec mezi teplem a životem, je němým dirigentem našeho bytí.

Božena Němcová

Horečka a její příčiny

Když měříme tělesnou teplotu, zjišťujeme vlastně, jak na tom jsme se zdravím. Normálně máme teplotu kolem 36,5 stupňů. Když nám stoupne a objeví se horečka, není to samo o sobě nemoc - tělo nám tím dává najevo, že bojuje s nějakou infekcí. Většinou za tím stojí viry nebo bakterie, které nás napadly a způsobují různé potíže. Naše tělo na to reaguje tak, že zvýší teplotu. Je to vlastně chytrá strategie - při vyšší teplotě se virům a bakteriím nedaří tak dobře se množit, a navíc tím tělo pomáhá imunitě lépe s infekcí zatočit. Je to takový přirozený obranný mechanismus našeho organismu.

Nízká tělesná teplota

Když tělesná teplota klesne pod 35 stupňů, mluvíme o podchlazení neboli hypotermii. V takové situaci naše tělo ztrácí více tepla, než dokáže samo vytvořit, což může být docela nebezpečné. K podchlazení většinou dojde, když jsme dlouho na zimě a nemáme se do čeho zachumumlat, nebo třeba když spadneme do ledové vody. Podle toho, jak moc je člověk podchlazený, se mění i příznaky. Nejdřív se objeví třesavka, je nám zima, zblednem a začneme rychleji dýchat. Když tělesná teplota klesá dál, přidá se zmatenost, člověk se motá a srdce i dech se zpomalí. V nejhorších případech může člověk upadnout do bezvědomí a jde mu o život.

Kdy navštívit lékaře?

Když se podíváme na normální tělesnou teplotu člověka, ta se běžně drží mezi 36 a 37 stupni. Jakmile vám teploměr ukáže víc než 38 stupňů, už mluvíme o horečce. Není třeba hned panikařit - tělo si takhle přirozeně poradí s infekcí nebo nemocí a většinou horečka sama přejde.

Jsou ale situace, kdy je lepší zajít k doktorovi. Určitě nečekejte, pokud vám teplota vystoupá nad 40 stupňů - to už je na návštěvu lékaře nejvyšší čas. Stejně tak se vydejte do ordinace, když vás horečka trápí už více než tři dny, nebo když se přidají další nepříjemné příznaky. Může to být třeba nesnesitelná bolest hlavy, zmatenost, ztuhlý krk, problémy s dýcháním nebo vyrážka na kůži. U miminek a malých dětí buďte ještě opatrnější - k lékaři s nimi zajděte i při nižší teplotě, zvlášť když jsou nápadně apatické nebo neutišitelně pláčou.